|PATISK SE ZAPOVÍDÁ.|
|Reklamocpavci, odejděte, nebo budete asimilováni.|

Minerva's parents

29. ledna 2013 v 15:02 | Maitter
Prve publikováno 15. srpna 2011 s poznámkou:
"Krátký příběh o Minervině rodině. Vypráví to její matka.
Snad je to správně."




I saw you, your dark eyes, nice face and your charming honest smile.
You saw me, my black hair, that I am looking for something.
We met on the ball, do you remember? You came to me and smiled. Then you asked me for a dance. I was so happy.
I liked you.
You liked me.
I loved you.
You loved me.
I found everything I was looking for. In you. My heart - finally - beated for someone. My life got a sence.
We hugged.
We kissed.
We loved each other.
I felt your amazing body, your fingers touching me gently, your mouth on my mouth, I could smell your sweet breath.
We were so happy. I planned to have a family, you know. After we got married, of course.
And now - now it's impossible.
No!
I don't want to talk about present.
I didn't believe I could be happier. I had everything I wanted - you.
And I really enjoyed it.
You were really - really nice.
When I broke my leg - I was and I still am "so lucky" - you smiled and told me: "I'll help you," and then you took me away and fixed my leg with magic.
Or when I was alone at home and felt blue - you gave up on job and no matter to consequenses... you stayed with me!
I loved you for all that you were doing.
When I woke up you always kissed me and sent your pixie to bring me my favourite breakfast. Our life was so cute!
We got married - it was a beautiful wedding, I wore lovely white-gold dress, a white hat and gold court shoes. Another amazing day in my life.

And then, three months later - oh, Merlin! - I told you the news! We'll have a baby! You'll be a father, honey! And you started to laugh - but it was a happy lough I think you trusted me. Of course you did.
You hugged me for ten minutes at least. I loughed with you.
You said: "This is one of the days I'll never forget." I agreed.
And our baby grew and grew...
And finally she was born on your twenty-second birthday! We had a little daughter!
"Your name is Minerva," you decided smiling at the baby.
"Minnie," I said. Our eyes met. It was a magic, unforgettable moment.
Then we both looked at the girl. She had soft brown hair, big subtle eyes with long lashes. Minnie looked pretty clever although she was only few minutes old.
We lived a fantastic tranquil life full of luck and happiness.
But then...
You harmed me.
You destroyed me, killed me inside.
You left me.
Unreasonably.
When you jumped from the cliff. You didn't even take your wand with you!
I can't touch you anymore.
I can't kiss you anymore.
And what about our daughter, our Minnie? She will grow up without her father! That's how did you imagine it?! Really?!! Because I didn't!
I cried every day, every hour, every damned second! Do you think it helped me? No! Minnie doesn't understand but she can always heal my bleeding heart for a while. The way that she looks at me. I wish I was never born.
I told her what you did on her first day at school at Hogwarts. She cried. A lot. You harmed her, too.
But I wasn't a good mother. I closed eyes and tried to forget. Everything. But it was hard.
And after long, really long time I opened my eyes and saw Minnie. She looked so strictly. No wonder - she had to... live out of the world, I knew she had no friends but I didn't mind about her for so long. I was actually scared of her. Then she left. She wanted live her life and I got it.

I went back to that day, the day when you died.
It was sunset and I saw your beautiful face.
I called you.
You said my name and jumped from the cliff.

What have I done wrong at that moment?
What?
Why didn't I stop you?
Why did I let you go?


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | Web | 30. ledna 2013 v 17:51 | Reagovat

Nazdárek, Mai! Docela mě překvapilo tvé rozhodnutí založit si nový blog. Mně osobně se ten starý líbíl, ale pokud to cítíš jinak, není co řešit. Ze střípků a pavučin zní úžasně! Je to originální a tak trochu to poukazuje na tvou osobnost, což se mi dost líbí :-). Taky jsem si chtěla založit nový blog, ale při představě toho přesunu se mi udělalo mírně nevolno :-D. Asi to nechám spíš na léto, kdy bude víc času. Každopádně jsem zvědavá, jak bude vypadat konečná podoba tohoto blogu :-). A co rozcestníky, už víš jak na ně? Na tvém starém blogu vypadalo, že už to máš zmáknuté levou zadní :-). Kdybys přesto něco nevěděla, klidně se obrať na mě. Tohle bych možná ještě zvládla, taky mi to ale chvíli trvalo. Ono se to nezdá, ale je s tím dost práce :-D. Jinak, strašně se mi líbí názvy tvých rubrik. Čeština je vážně krásná, že? Člověk si s ní docela vyhraje :-). A Kouzelná Bella? Páni, díky :-D. Na to by si člověk lehko zvyknul :-D.

2 Bella Bella | Web | 31. ledna 2013 v 20:13 | Reagovat

Díky, díky! Tvůj komentář mě strašně potěšil. Víš, možná Ti to tak nepřipadá, ale z tvých milých vzkazů také vyzařuje příjemná pozitivní energie :-). Vždycky mi vykouzlí úsměv na tváři, což se mi u jiných komentářů příliš často nestává. Nejvíc si cením tvé upřímnosti. Připadá mi totiž, že v dnešní době jsou lidé opravdu skvělí herci. Málokdo řekne, co si opravdu myslí, nezdá se ti? Ty se toho ale nebojíš, za což jsem Ti vděčná :-). Co se týče písničky, znám ji, ale nebýt tebe, asi bych si na ni nevzpomněla :-D. Je příjemná na poslech, byť je docela stará. Ale jsem ráda, že jsem si ji mohla po dlouhé době poslechnout. Velmi mě těší, že se těšíš na Andělská křídla :-). Mám plno nápadů, ale nechci to zase úplně zamotat. A chyby klidně hledej, já to jen uvítám :-D. Jsem si jistá, že tam určitě nějaké budou. Holt, nikdo není dokonalý, ale jsem schopná si to přiznat :-P .
Vysvědčení máš opravdu krásné. V devítce jsem měla stejné jako ty(zlaté časy:D). Psala jsi, že ti to přijde nezasloužené, ale zkus trošku potlačit svou hrdost :-D a přijmout to tak, jak to je. Teď už se na to stejně  nehledí, na střední budeš moct plně předvést svůj potenciál :-). Jen tak mimochodem, četla jsi o literární soutěži, kterou vyhlásilo nakladatelství Fragment? Téma soutěže je prý moderní pohádka pro dospělé. Já ještě úplně nevím, jestli se přihlásím. Pokud mě políbí múza, tak to asi zkusím. Napadlo mě, že bys to možná ráda zkusila taky :-). Když tak víc informací najdeš tady: http://www.hledaseautor.cz/

P.S. opět jsem se kapku rozepsala. Jejda :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama