|PATISK SE ZAPOVÍDÁ.|
|Reklamocpavci, odejděte, nebo budete asimilováni.|

Odpočinková promluva Provinilce k internímu vzteku

27. října 2014 v 21:54 | Provinilec |  | Provinilcovy hemzy
Ozvala se rána.
Blog se srdceryvně rozplakal.
"A další!" zaječel. "A další terminus! Další zmizelej skvělej virtuální tvor!"
Provinilec otráveně praštil o stůl poznámkama o Africe.
"Já vim, že je to pro tebe asi nepředstavitelný, ale snažim se tu něco naučit. Víš co. Abych nepropadala a tak."
"MIZEJÍ JAKO LEDOVCE!" kvílel Blog. Celý se třásl. Binární kód ho drtil pohledem.


Provinilec se mermomocí snažil nebýt smrtelně ironický, nekřižovat se, nespat a podobně. Blog se na něj pomalu otočil a předvedl mu nejlepší usvědčující pohled, jaký svedl. Pak mu náležitým divadelním šepotem vytkl:
"Vůbec se o mě nestaráš."
"Co je tohle za kecy?" zaprskal Provinilec. Přitom se neuúspěšně pokoušel zatlouct si do hlavy aspoň něco o saharských státech. "Podívej se na to menu! A to záhlaví! Ty boží rozcestníky, co s nima furt ještě nejsem spokojená, a jakou mi ksakru daly práci... najít dobrý fotky... nebo aspoň ucházející..."
"Raiu je pryč!" zařval Blog, aby to nemusel poslouchat. Teď je přeci ublížený. Nesmí se nechat obměkčit. "Jako Naensi. A Liss. A nejspíš i Nymf a Winky!" dodal zhrozeně.
"Alissane k nám pořád chodí," odsekl Provinilec. "Je na nás hodná." Alissane mu dodávala podstatnou část odvahy.
"A je Whovian," dodal Blog potutelně. Potom se vzpamatoval. "Vůbec sis jich nevšímala, když to bylo třeba," zasyčel.
"Huš!" vybafl Provinilec.
"Co když mě necháš? Dočista necháš?"
"Neštvi! To je poprvý, co se ozýváš dokonale nepodpořenej oprávněnýma argumentama! Věnuju se ti nejvíc za poslední dobu. Odstup, Satane!" Blog tedy mlčel; bylo to zuřivé mlčení. Trochu do fialova, až téměř do oktaríny.
Provinilec zůstal zticha. Cítil se provinile. Už měsíc každý den zíral na upozornění, že musí k Raiu zajít na pěkný článek o oblíbené písni. Kruci. Pozdě. A pořád si říkal, že se podívá ke Cass, jenže ouha.
"Cassiopea Black!" zavrčel Blog, svíraje ve svých základech nový triumf.
"Blogovej den," zněla Provinilcova stručná odpověď.
"Že? Co?" nechápal Blog. Čirým zmatením si až sedl do rohu.
Provinilec vzal do ruky propisku, poklepal si s ní o klouby a napsal další poznámku k Arabské revoluci.
"Že Blogovej den," opakoval lhostejně.
"Ale co to má bejt?" zadupal Blog netrpělivě. Nedostatek jeho trpělivosti byl skoro tak velký jako absence jeho nohou. Ovšem nijak zvlášť se o to nezajímal.
"To má bejt to," jal se Provinilec pomalu a rozvážně vysvětlovat svůj záměr, "že bych si nejspíš měla najít den v tejdnu - nebo radši v měsíci... a né, to je fuk, stejně se jedná o možnost ryze hypotetickou..."
Blog zakvílel. "Mluv!"
"Den v tejdnu, jehož náplní bude čtení blogů, jezení čokolády a zapomínání na všechno, co jsem bravurně nestihla udělat," dokončil Provinilec sarkasticky.
"Soustřeď se na čokoládu," pravil Blog; s povzbuzováním se obtěžoval jen proto, že se mu vracel jakýs takýs klid. Nu jistě. Nemá pravé argumenty. Tak to asi znamená, že je všecko v pohodě.
"Jasně. Čokoláda. Dycinky je tu čokoláda." Provinilec s úšklebkem pohlédl na kopec, který mu tiše a rozhodně bránil ve výhledu na chodidla. Potřásl hlavou a vrátil se k Africe. Dneska nemá na mindráky náladu. Egyptská arabská republika je určitě mnohem lepší než smyšlené komplexy.
"Mam spoustu blogů, který chci číst. A komentovat. A dělat autorům radost, že z nich mam radost," povzdychl si Provinilec. Oční víčka mu začala těžknout.
"Tak proboha nespi! Nikdy nepochopím, k čemu potřebuješ spánek," prohlásil Blog znechuceně. "Bez něj bys měla mraky času."
Provinilec jej zpražil pohledem.
"Spánek mi pomáhá na tebe zapomenout," pronesl hrobovým hlasem.
"To říkáš schválně."
"Všecko říkam schválně. Tak nemohoucí, abych neovládala vlastní řeč, eště nejsem."
"Jsi na mě zlá."
Provinilec zaúpěl. "Ne, nejsem."
"Nepřispíváš pravidelně. Z Povídek děláš nešťastný hromádky prázdna!"
"Hromádky prázdna. To je ale blbost!"
"Jsem studna tvejch blábolů, co ode mě chceš?"
"Nic náročnýho. A teď mi dej pokoj, ve čtvrtek mam zkoušení a zejtra chci jít na Dunu. Musim se psychicky připravit na to, že nebudu hrát za Fremeny, páč v losování mam z nebe smůlu."
"Duna, Duna... Pche... Ani jsi ji nečetla..."
"No - a - co?"
Blog si nasupeně založil rubriky na záhlaví. Provinilec přimhouřil oči.
"Nech toho," řekl výhružně. Blog se neochotně, s brbláním narovnal.
"A teď se měj, ty fialová potvoro. Afrika mě potřebuje."
"Už probíráte Asii," rýpnul si Blog.
"Mlč!" vyštěkl Provinilec. "To nikoho nezajímá." A důrazně klikl na křížek v rohu prohlížeče.

Já vím. Povídky jsou na tom bledě. Ale vynakládám veliké úsilí na získání času a inspirace - a to převážně pramení ze zvládnutí školy :-D Takže v podstatě pořád stejná písnička. Nicméně mám pocit, že se od minulého roku zlepšuji.

P. S.: (Ne?)český server blog.cz vážně dvakrát nemusí české uvozovky, že?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Victoria Victoria | Web | 27. října 2014 v 22:36 | Reagovat

Fandím Provinilcovi! Blog umí být občas pěkně zákeřný, sama to dobře znám :-D.
Držím ti palce v (m)učení. Nestíhání dobře znám, ještě teď mě straší ve snech matika :-D (a hrozivé: "Viktorie, k tabuli!"). Zeměpis mě docela bavil, ale sto lidí, sto chutí, hlavně to nějak přežij!
Čokoládový den ti schvaluji - jak jinak chceš přežít na gymplu? Akorát u mě byl problém, že jsem čokoládový den měla prakticky každý den, takže je vážně dobře, že jsem začala cvičit :-D.
Ale uvidíš, nakonec budeš na gympl ráda vzpomínat. Dokonce i na zákeřné předměty - až to budeš mít za sebou, dojde ti, že to byla vlastně docela sranda :-D.
Držím palce, ať všechno zvládneš! A nemáš náhodou teď podzimní prázdniny? :-) Odpočinek je potřeba!

P.S hrozně se těším na novou kapitolu!

P.P.S jak se ti líbí Cesta vzhůru?

2 Victoria Victoria | Web | 2. listopadu 2014 v 12:37 | Reagovat

Nazdárek!
Jsem ráda, že jsi přežila úděsnou písemku ze zeměpisu :-D. Snad se ti pořád tak daří, jsi šikovná! Máš tu ale docela dlouhou odmlku, ne že to tu opustíš zase na tři měsíce! Jinak si mě nepřej, umím být zlá, když chci :-D.
Jsem ráda, že se ti Cesta vzhůru jakž takž líbí (i když to není tvůj šálek kakaa :-D). Překvapilo mě, že tolik herců hrálo v nějakém sci-fi (to zase není můj šálek kávy :-D). Akorát jsem znala Haydena Christensena coby Anakina :-D. Star Wars jsou moje srdcovka, je to jeden z mála sci-fi filmů, které mám fakt ráda :-D.

3 Victoria Victoria | Web | 2. listopadu 2014 v 12:39 | Reagovat

Jinak, Hraničářova učně si určitě přečti! John Flanagan má vážně skvělý styl psaní a kolikrát se mi stane, že doslova vyprsknu smíchy :-). Moje máma ho teď čte a to je zarytý odpůrce fantasy :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama