|PATISK SE ZAPOVÍDÁ.|
|Reklamocpavci, odejděte, nebo budete asimilováni.|

O tanečních a Eleonořině tagu

5. prosince 2014 v 22:43 | Maitter z Creepfellu |  | Provinilcovy hemzy
Objevila jsem na své poměry stručný článek o tanečních, který jsem psala minulý rok hned po první lekci. Asi v září. Ha, s jak kyselým výrazem vzpomínám na to peklo! Původně se článek zjevil coby status na držkoknížce, určen přátelům. I když se mi trochu příčí tón, v jakém je tenhle stvor psaný, odmítám do něj zasahovat.

"Tak nějak to taneční vidím, vážení.
Hm.

Ale jo. Uznávám, že taneční je (když už nic jiného) alespoň ta zkušenost. K mému překvapení se místy dokonce i zasmějete, jen nevím, kolik dívek by se zrovna na tuto poznámku tvářilo stejně jako já.
Vedu se sebou tak trochu spekulace, zda jsem opravdu slyšela, co jsem slyšela, přeci jen džentlmen stěží mumlal a já jsem ve svém raném věku polohluchá. Můj první tanečník byl vlasatý človíček, jehož tam poslali za trest. Protože jsem se dosud nerozkoukala, cítila jsem kromě skrytého pohrdání příšernou hudbou a sebou, která si neprozřetelně vzala na nohy mučicí nástroje, akorát stud (ježíši, Mai v šatech). Veškeré své síly, jež se netýkaly pečlivého pozorování okolí, jsem vkládala do snahy zůstat neviditelná.

Snahy. Bohužel. Holt špatná autosugesce.

Dlouhovlas si nepovídal (naštěstí), pravděpodobně se jmenoval Honza (Mumlal), byl vyšší než já (sotvakdo není) a nešlapal mi na boty (zmíněné mučicí nástroje). Což je škoda. Potřebuji se jich nevlastní vinou zbavit.
Manželé učitelé nás při tanci navigovali a instruovali, co všecko se dělat nemá, občas co se dělat má. Zanedlouho došlo na napomenutí přibližně tohoto znění: "A nedívejte se na boty. Chlapci se dívají dívkám do očí..."
Můj Dlouhovlas nezaváhal a s jakýmsi zoufalým uchechtnutím zahuhlal: "Ty boty jsou hezčí..."
Než bych se během tance na "sakravysokých" podpatcích zlomila v pase nekontrolovatelným záchvatem smíchu, zamyslela jsem se. Velice krátce. Jestli ten klučina v kvádru opravdu vypustil z úst, co z nich vypustil, nebo zda mé podvědomí zase něco podělalo, abych se konečně začala bavit.
Nu, ať už zajímavá poznámka nebo tupá Maitter, reagovala jsem řehotem, leč ze zdvořilosti jsem s ním počkala na přestávku a maminku, společnici ve smíchu. Protože mě to fakt pobavilo. A vlastně nemám tušení, co by si pomyslila jiná dívka, neboť mnoho individuí, která říkají podobné věci, asi není :-D

Přestávka probíhala v duchu navracení původní nedbalé elegance. Zardělé od výtlemů, obsadily jsme s maminkou umývárku, vyňaly mi z tužidlem a dalšími chemikáliemi slepených vlasů všecka pírka, gumičky. Rozpletly copánky, rozdrbaly uzly, vytrhaly pár přebytečných exemplářů, a jakmile jsem přinejmenším v tom pološíleném kvádrovitém obličeji zase vypadala jako obvykle, spokojené jsme se vrátily zpátky.

Jak na správného tanečníka?

Při dámské volence všechny slečny vyrazily ladně vpřed, zatímco já se (náhodou chytře!) rozhodla prudce couvnout, počkat, až budou všechny v polovině kulturáku, a potom pomalým, znuděným krokem vyrazit ke zbylým obětem.
Nájezd byl úspěšný. V blízkosti postávali dva chalani, oba opět vyšší než já; jeden se ovšem vyznačoval sympaťáctvím, tak jsem skončila s ním a hele... milý člověk. Možná jsem mu párkrát šlápla na nohy při mazurce. Pardon.

Domů jsem došla málem s pláčem, jelikož bolest způsobená nikdy nenošenými mučicími nástroji se téměř nedala snést. Nikdo mi nedovolil sundat si silonky, abych mohla jít bosa.
Příště!

A takové je taneční."



Aspoň jsem mohla obdivovat ostatní dívky, jak jim to sluší (a stýskat si po maskáčích). Občas se na parketu mihlo pár mých spolužáků, takže některé večery převládalo relativní pozitivno. A bez silonek mi nedovolili jít nikdy. Věčná škoda.

Blog tag jakési Eleonory

Nominovala mne Victoria. Překvapivě. *mrkne*

Máš spřátelené blogy? Pokud ano, kolik?
Mám své oblíbence a potom vzácné odvážlivce, kteří ke mně i rádi zavítají. Mým cílem je nastřádat tolik volného času, abych mohla číst všeckny "spřátelené" blogy.

Kolik za den navštívíš blogů?
*zatváří se zkroušeně a ušklíbne se* Jeden či dva za týden, řekla bych. Je to fakt bída. Komentuji na jednom a vždycky zanechám komentář na blogu, jenž mne zaujal nově - aby autor/ka věděl/a, že jsem tam byla a jednou se vrátím. *v jejím výrazu se zjeví odhodlání*

Jaké blogy navštěvuješ nejraději?
Viktorii! *rozesměje se* Je to úžasná bytost (mimo jiné se stará o to, aby mne neopustila chuť psát). A jinak kohokoliv, kdo mne zaujme; většinou se dané blogy točí okolo psaní, anebo mne nadchne styl, jakým autoři píší, anebo kouzla a čáry, které předvádějí v umění výtvarno-fotografickém.

Jaká blogerka se často rozepisuje a píše k tématu?
Blogerka? Diskriminace blogerů! Což je u mne fuk, drtivou většinu komentářů mi věnuje Vics. *zazubí se* Řekla bych, že k tématu píše vždycky a nanesmůlu se i rozepisuje.

Jaká blogerka tě navštěvuje nejčastěji?
Další diskriminující otázka!
... Victoria.
*začínám znít trapně*

Jak často jsi na blogu?
*odmlčí se*
*mlčí*
*zaváhá*
Výrazně nečasto.

Jak často přidáváš články?
*široký škleb* Ještě nečastěji.

Máš radši kratší nebo delší články?
Mám ráda pisatele, kteří dovedou poznat, kdy je třeba méně slov a kdy se musí využívat širší slovní zásoby. Je-li článek zatraceně čtivý, může klidně vydat na třicet áčtyřek a já jej až do konce budu číst s chutí. *kření se*

Jak dlouho bloguješ?
Hm. Těžko říct (zdravím tě, má paměti). Tři roky? S odmlkami. Někdy nešťastně dlouhými.

Kolikátý máš blog?
Druhý? *vyprskne smíchy* Určitě si vzpomínám na žalostné, dětsky pubescentní maitter-hp-povidky a nynější pochmurněji pubescentní maitter. (Na druhou stranu je dost možné, že zním pořád stejně a rozdíly mi do psaní míchá pouhopouze má pokřivená mysl.)
Také jsem se kdysi pokusila o blog holdující Stargate univerzu, spolu s psaním fanfikcí o stejném světě, ale jeho existence byla známá jen mně a... mně. Už to bude nějaký ten pátek.


Toť pro dnešek vše. Nemoc, nedávno mne zastihnuvší, pomalu ustupuje; dokonce i začínám mít hlad! Chudák ta sklenice mazací čokolády (cukru s čokoládovou příchutí), co straší v našem špajzu.

Přeji fanfárovou noc a příjemný víkend.

Maitter z Creepfellu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Raiu Raiu | Web | 6. prosince 2014 v 2:09 | Reagovat

Ahoj, vracím se ze záhrobí (už bylo na čase) a hned jsem musela obhlédnout, co máš nového.
Velice pěkný článek musím říct. Sice tanečním prožívám tento rok, a přestože jsou podpadky mou ranní kávou, sdílím stejný názor.
Líbí se mi styl jakým jsi tento článek podala ;-).
By the way... Pěkně zvládnut Challengerem. Nejvíce se mi líbí slovo nečasto. Asi ho začnu používat, dodnes jsem neslyšela živou bytost byť jen znát tohle slovo natož ho vyslovit.
PS: založila jsem *hrdě vztyčí hlavu* novy blog. Teď tam zatím jen přidávám část věcí ze svého starého blogu, neboť se mi líbí a nechci je jen tak ponechat zatracení,ale brzy tam začnu přidávat nové věci :-D

2 Lenin Lenin | Web | 8. prosince 2014 v 11:17 | Reagovat

Já do tanečních nechodila, ubránila jsem se, a i když pak byl můj maturitní ples o tanec chudší (já neumím ani valčík, ale ono i kdybych uměla, byla jsem na něj příliš ovíněna, takže nic :-D), nějak toho nelituji. Jsem takovej strašpitlín, asi bych tam omdlela. Navíc nesnáším boty na podpatku. Nevím, jestli si někdy viděla chodit nějakého psa v psích botičkách, ale asi tak nějak chodím já v kramflecích... :D

Je dobře, že si Mumlala za tu jeho poznámku nerozkousala, on určitě ani netušil, co z něj vypadlo a navíc, pochválil ti vlastně boty, none? :D

3 Victoria Victoria | Web | 10. prosince 2014 v 21:22 | Reagovat

Jéé, takže nejsem jediný anti-talent na tanec? :-D To jsi mě potěšila! :-D
Taneční jsem si protrpěla ještě na základce a už nikdy ví!!! Pamatuji si, jak ta "milá" učitelka donutila mě i mého partnera si stoupnout před všechny taneční páry. Museli jsme zkoušet nějaký přiblbý tanec pořád dokola a všichni se skvěle bavili (až na nás). A neustále mě ta ženština oslovovala "Princezno" - zřejmě jsem se tvářila málo nasraně.
A stužkovák? To byla taky "sranda". Pošlapala jsem pár nohou při tanci a doufala, že s těmi dlouhými šaty nezakopnu :-D.
Ale ty vypadáš, že sis to nakonec docela užila :-D (až na útrpnou bolest nohou :-D). Ten první partner musel být vážně idiot a nevychovanec. Říct něco takového dámě? Ale asi bych zareagovala stejně :-D.

Díky za odpovědi u tagu :-). Potěšilo mě, že se tam mé jméno objevilo hned několikrát! :-D
S aktivitou jsi na tom ještě dobře, já na gymplu byla horší :-D. Ale pořád čekám na tu povídku. Moje zlé já se jinak brzy přihlásí o slovo *ďábelsky se směje*.

P.S palačinky s čokoládou? Seriously? ??? Zatraceně, děláš mi chutě!
P.P.S káva zvítězila, úplně ovládla můj život. Doma si ze mě utahují, že si ji snad začnu stříkat do žil :-D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama